Absolvent získá znalosti v teoriích mezinárodních vztahů, v soudobé politické filozofii, teoriích demokracie, hlavních otázkách comparative politics či nedemokratických režimech a důkladně se seznámí s historickým vývojem české politiky a českého politického myšlení. Díky řadě volitelných předmětů získá přehled o konkrétních politických problémech různých regionů a o dalších otázkách politických věd, dále o problémech středoevropské politiky, politické sociologii, o dějinách mezinárodních vztahů či o problematice mezinárodních organizací. Stejně tak se může detailně orientovat v otázkách českého politického systému a ústavního práva. Během studia je striktně veden k četbě anglických textů, k rozvoji schopnosti kriticky uvažovat, diskutovat a zaujímat neortodoxní pohledy na společenské problémy, často velmi odlišné od hegemonního diskurzu. Vzhledem k velkému množství písemných prací v průběhu studia získá absolvent pravidelný návyk formulovat své postoje na různě rozsáhlém prostoru. Možnosti uplatnění absolventů jsou poměrně široké – např. ve školství, v oblasti médií, v nichž mohou absolventi působit jako redaktoři, komentátoři, političtí analytici atd.; ve státní sféře mohou najít uplatnění v různých institucích státní a veřejné správy, v politických stranách, neziskových organizacích atd. Ústav se však primárně věnuje přípravě teoreticky vzdělaných a kriticky myslících lidí, nikoli konkrétních „expertů“ v daných profesích.
Přijímací zkouška je dvoukolová, má podobu písemného testu a ústního pohovoru:
U zkoušky se hodnotí schopnost kritického čtení odborných textů, zájem o kulturně-politické dění a historický přehled.
Kritéria hodnocení motivace u přijímací zkoušky:
Uchazeči, kteří se hlásí na více programů či dvouspecializací, u kterých přijímací zkouška zahrnuje test z angličtiny, píší test pouze jednou a výsledek se jim započítává pro všechny programy a dvouspecializace.
Tento přehled má pouze orientační charakter a nepředstavuje vyčerpávající seznam pramenů k přípravě na přijímací zkoušky. Tento seznam má zároveň naznačit, jaký druh knih očekáváme v seznamu literatury předkládaném u přijímacího pohovoru v druhém kole. Zároveň rozhodně očekáváme, že uchazeč bude mít ve svém seznamu četby i další knihy mimo tento seznam.
Doporučujeme uchazečům věnovat náležitou pozornost jejich seznamu četby, protože i ten je kritériem, které vypovídá o jejich zájmech a studijních předpokladech. Důrazně však nedoporučujeme, aby si uchazeč do seznamu z důvodu jeho vylepšení zařazoval literaturu, kterou zná pouze povrchně, zběžně či z druhé ruky (například z něčích výpisků nebo z převyprávění z nějakého úvodu do politologie a podobně), protože tuto neznalost u zkoušek snadno odhalíme.
Přihlášky ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy můžete podávat jedině elektronicky prostřednictvím Studentského informačního systému (SIS).