Uchazeč

 

Obecné informace o přijímacím řízení na ÚPOL FF UK

  • Aktuální informace o přijímacích zkouškách do bakalářského i navazujícího magisterského studia pro akademický rok 2021/2022 najdete zde. Věnujte jim prosím zvýšenou pozornost.
  • Aktuální informace k bakalářským přijímacím zkouškám pak naleznete zde.
  • Podmínky přijímacího řízení, důležité informace a dokumenty týkající se přijímacího řízení na Filozofickou fakultu UK pro akademický rok 2021/2022 naleznete na webu fakulty.
  • Den otevřených dveří se konal 16.1.2021.

Proč studovat u nás?

Celá výuka na ÚPOLu, tj. ve všech studijních programech (bakalářském, magisterském i doktorském) je především teoretická a neklade si nároky orientovat se na praktickou přípravu. Jejím jádrem je studium teoretických a generalizujících přístupů, odborných textů (především v anglickém jazyce) a psaní seminárních prací.

V rámci výuky se studenti seznámí především s teoriemi mezinárodních vztahů, soudobou politickou filozofií, teoriemi demokracie, hlavními otázkami comparative politics, problémy nedemokratických režimů a historickým vývojem české politiky a českého politického myšlení. Řada výběrových kurzů se pak věnuje konkrétním detailnějším problémům (od středoevropské a jihoamerické politiky či soudobé zahraniční politiky USA, přes vývoj komunistického režimu v Československu, po ústavně-právní problémy ČR).

Absolvent by tak měl získat široký rozhled a rozvíjet své vlastní kritické a analytické myšlení, doplněné o schopnost práce s informacemi z řady různých oborů a návyk písemného formulování vlastních tezí. Práce s cizojazyčnou literaturou, doplněná o širokou možnost studia celé řady jazyků na FF UK, pak zvyšuje jazykovou kvalifikaci studentů ÚPOL.

Díky svému zapojení do širší struktury Filozofické fakulty, může student ÚPOLu využívat i nabídky jiných kateder a ústavů. Díky tomu se ÚPOL nesnaží o zcela autonomní studijní plán a očekává, že studenti si mohou prohloubit znalosti (např. ze světových dějin, filozofie, cizích jazyků či sociologie) v rámci pravidelných kurzů jiných pracovišť.

V rámci zahraniční spolupráce pak mají studenti možnost využít jak nabídky programu ERASMUS, tak široké sítě mezifakultních a meziuniverzitních dohod, uzavřených Univerzitou Karlovou. V takovém případě záleží především na jejich samostatnosti a jazykových schopnostech.

Informace o přijímací zkoušce pro bakalářské studium – Politologie

  • Obecné informace o přijímacích zkouškách pro bakalářské studium pro akademický rok 2021/22 najdete na webu fakulty.
  • Informace o bakalářském studijním programu Politologie najdete také na webu fakulty.
  • Forma a typ studia: prezenční bakalářské
  • Počet přijatých v minulém akademickém roce: 52
  • Počet přihlášených v minulém akademickém roce: 120
  • Předpokládaný počet přijímaných: 50
  • Kombinovatelnost: samostatné a sdružené studium; kombinovatelnost se všemi programy bakalářského studia, které to nevylučují
  • Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
  • Vzorový test pro bakalářské přijímací zkoušky

Přijímací zkouška

  • Přijímací zkouška je dvoukolová, má podobu písemného testu a ústního pohovoru:
  1. kolo – písemná část (doba trvání: 30 minut)
    1. test z angličtiny na úrovni B1 (max. 20 bodů)
    2. všeobecný kulturní a geografický rozhled (max. 15 bodů)
    3. otázky z politických dějin a současných politických reálií – českých i světových (max. 15 bodů)
  2. kolo – ústní část
    1. motivace ke studiu (max. 10 bodů)
    2. rozbor komisí vybraných dvou děl ze seznamu vlastní četby historické, filozofické a společenskovědní literatury, který uchazeč předkládá u ústní zkoušky (max. 40 bodů)

U zkoušky se hodnotí schopnost kritického čtení odborných textů, zájem o kulturně-politické dění a historický přehled.

Kritéria hodnocení motivace:

  • přesvědčivá motivace – důkladně promyšlená a odpovídající náplni studia programu na FF UK: 10–7 bodů
  • částečně přesvědčivá motivace – poměrně promyšlená a vcelku odpovídající náplni studia programu na FF UK: 6–3 bodů
  • nepřesvědčivá motivace – nedostatečně promyšlená a příliš neodpovídající náplni studia programu na FF UK: 2–0 bodů

Uchazeči, kteří se hlásí na více programů či dvouspecializací, u kterých přijímací zkouška zahrnuje test z angličtiny, píší test pouze jednou a výsledek se jim započítává pro všechny programy a dvouspecializace.

Další požadavky a informace ke zkoušce:

  • U ústní zkoušky uchazeč odevzdává vlastní seznam prostudované společenskovědní a humanitní odborné literatury, na jehož základě bude zkoušen. Kvalita vlastního seznamu, množství a charakter
    společenskovědní a humanitní odborné literatury jsou komisí taktéž hodnoceny.
  • Test pro bakalářské studium je zaměřen na prověření uchazečova obecného přehledu a na znalosti z politologie samotné a s ní souvisejících disciplín (především pak z české a světové historie, filozofie, mezinárodních vztahů atd.).
  • Součástí přijímacího testu pro bakalářské studium je interpretace textu v anglickém jazyce.

Doporučená literatura k přijímacím zkouškám

Tento přehled má pouze orientační charakter a nepředstavuje vyčerpávající seznam pramenů k přípravě na přijímací zkoušky. Tento seznam má zároveň naznačit, jaký druh knih očekáváme v seznamu literatury u přijímacího pohovoru v druhém kole. Zároveň rozhodně očekáváme, že uchazeč bude mít ve svém seznamu četby i další knihy mimo tento seznam.

Doporučujeme uchazečům věnovat náležitou pozornost jejich seznamu četby, protože i ten je kriteriem, které vypovídá o jeho zájmech a studijních předpokladech. Důrazně však nedoporučujeme, aby si uchazeč do seznamu z důvodu jeho vylepšení zařazoval literaturu, kterou zná pouze povrchně, zběžně či z druhé ruky (například z něčích výpisků nebo z převyprávění z nějakého úvodu do politologie a podobně), protože tuto neznalost u zkoušek snadno odhalíme.

Doporučená literatura:

  • Barša, Císař: Anarchie a řád v mezinárodních vztazích
  • Beck, Ulrich: Co je to globalizace?
  • Drulák, Petr: Teorie mezinárodních vztahů
  • Fiala, Jaroslav: Jak se zbavit Castra
  • Kaplan, Karel: Nekrvavá revoluce
  • Kárník, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918 – 1938) (I-III)
  • Kissinger, Henry: Umění diplomacie
  • Klíma, Jan: Politické strany a jejich systémy
  • Kunc, Jiří: Stranické systémy v (re)konstrukci
  • Nálevka, Vladimír: Světová politika ve 20. století (I-II)
  • Říchová, Blanka: Přehled moderních politologických teorií
  • Shapiro, Ian: Morální základy politiky
  • Swift, Adam: Politická filozofie

Profil absolventa

Absolvent získá znalosti v teoriích mezinárodních vztahů, v soudobé politické filozofii, teoriích demokracie, hlavních otázkách comparative politics či nedemokratických režimech a důkladně se seznámí s historickým vývojem české politiky a českého politického myšlení. Díky řadě volitelných předmětů získá přehled o konkrétních politických problémech různých regionů a o dalších otázkách politických věd, dále o problémech středoevropské politiky, politické sociologii, o dějinách mezinárodních vztahů či o problematice mezinárodních organizací. Stejně tak se může detailně orientovat v otázkách českého politického systému a ústavního práva. Během studia je striktně veden k četbě anglických textů, k rozvoji schopnosti kriticky uvažovat, diskutovat a zaujímat neortodoxní pohledy na společenské problémy, často velmi odlišné od hegemonního diskurzu. Vzhledem k velkému množství písemných prací v průběhu studia získá absolvent pravidelný návyk formulovat své postoje na různě rozsáhlém prostoru. Možnosti uplatnění absolventů jsou poměrně široké – např. ve školství, v oblasti médií, v nichž mohou absolventi působit jako redaktoři, komentátoři, političtí analytici atd.; ve státní sféře mohou najít uplatnění v různých institucích státní a veřejné správy, v politických stranách, neziskových organizacích atd. Ústav se však primárně věnuje přípravě teoreticky vzdělaných a kriticky myslících lidí, nikoli konkrétních „expertů“ v daných profesích.

Informace o přijímací zkoušce pro navazující magisterské studium – Politické teorie

  • Obecné informace o přijímacích zkouškách pro magisterské studium pro akademický rok 2021/22 najdete na webu fakulty.
  • Informace o navazujícím magisterském studijním programu Politické teorie najdete také na webu fakulty.
  • Forma a typ studia: prezenční navazující magisterské
  • Počet přijatých v minulém akademickém roce: 17
  • Počet přihlášených v minulém akademickém roce: 17
  • Předpokládaný počet přijímaných: 40
  • Kombinovatelnost: samostatné a sdružené studium; kombinovatelnost se všemi programy navazujícího magisterského studia, které to nevylučují
  • Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze

Přijímací zkouška

  • Přijímací zkouška pro navazující magisterské studium je jednokolová a má podobu ústního pohovoru.

Ústní zkouška

  1. debata o dosavadním průběhu studia (max. 10 bodů)
  2. debata o motivaci k dalšímu studiu politologie obecně a na FF UK zvlášť (max. 10 bodů)
  3. rozbor dvou děl z uchazečova seznamu odborné politologické literatury, případně jiných společenskovědních textů (max. 80 bodů)

V 1. části zkoušky uchazeč představí své předcházející studium, jeho spojitost se studiem programu politické teorie, představí svou (dokončenou či rozpracovanou) bakalářskou práci a zodpoví otázky komise ohledně uchazečova předcházejícího studia.

další požadavky ke zkoušce:

  • Vlastní seznam prostudované společenskovědní a historické literatury (odevzdává se u zkoušky). Ústav politologie nezveřejňuje žádný seznam doporučené literatury k přijímací zkoušce, protože jeho obsah,
    kvalita a šíře svědčí nejenom o dosavadním studiu uchazeče, ale i o jeho motivaci k dalšímu studiu.
  • Seznam literatury by měl být sestaven tak, aby vypovídal o zájmech a specializaci uchazeče.

Profil absolventa

Absolvent politologie získá poměrně hluboký přehled v řadě společensko-vědních oborů (novodobá česká historie, politická teorie a filozofie, komparativní politologie, teorie mezinárodních vztahů atd.). Z toho plyne, že možnosti uplatnění jsou poměrně široké. Lze je shrnout do několika významnějších skupin. První skupinou je školství. Absolvent politologie může působit jako středoškolský pedagog vyučující základy společenských věd a příbuzné předměty (zejména studuje-li politologii dvouoborově). Druhou skupinu představují média, v nichž mohou absolventi působit jako redaktoři, komentátoři, političtí analytici atd. Další možností je státní správa. Absolventi politologie mohou najít uplatnění v různých institucích státní a veřejné správy, v politických stranách, neziskových organizacích atd. V neposlední řadě se absolventi mohou po absolvování doktorského studia vydat na vědeckou dráhu.

Co by si měl rozmyslet uchazeč o studium?

  • Předně by se měl ujistit, že jeho představy o tom, co je politologie jako vědní obor, a o tom, co obnáší její studium, odpovídá skutečnosti a tomu, jak je politologie na ÚPOL FF UK chápána a vyučována.
  • Uchazeč by měl vzít také v úvahu, že v ČR je možné studovat politologii i na jiných pracovištích a že přístupy a zaměření jednotlivých kateder se mohou vzhledem k multidisciplinaritě politologie odlišovat.
  • ÚPOL FF UK je pracoviště, které zdůrazňuje teoretický přístup k politologii. To se odráží nejen v zaměření na politickou filozofii, ale i v pojetí komparativní politologie a mezinárodních vztahů. Důležitou součástí studia je také zaměření na moderní české dějiny.
  • Uchazeč by měl vzít v úvahu i to, že se od studentů politologie na ÚPOl FF UK očekává, že budou samostatně pracovat s téměř výhradně anglickou literaturou.
  • Dále by si měl rozmyslet, zda chce studovat politologii jednooborově nebo v kombinaci s nějakým jiným oborem. ÚPOL FF UK možnost kombinovat studium s jinými obory v rámci FF UK neomezuje.
  • Zároveň doporučujeme, aby si uchazeč prostudoval jednotlivé studijní programy a sylaby jednotlivých předmětů. Doporučujeme také, aby v případě nejasností nebo zájmu o další informace navštívil den otevřených dveří, který se uskuteční 16. 1. 2021.