Bakalářské zkoušky

  1. Obecné informace o bakalářské zkoušce
  2. Politické teorie
  3. Česká a mezinárodní politika

1. Obecné informace o bakalářské zkoušce

  • Bakalářská zkouška se skládá z obhajoby bakalářské práce a ze zkoušky ze dvou předmětů: z České politiky a z Politických teorií. Z každého předmětu dostane student dvě otázky.
  • První otázka v předmětu politické teorie bude vybrána z obecného základu, který kombinuje základní otázky z oblasti komparativní politologie, politické filozofie a teorie mezinárodních vztahů. Druhou otázku dostane student ze specializace (politická filozofie, komparativní politologie či teorie mezinárodních vztahů). Okruh specializace si student volí sám na základě vlastního zájmu.
  • V předmětu Česká politika student dostane jednu otázku ze starší historie a jednu z novější historie. Ze starší historie si student vybere okruh, k němuž bude mít nastudováno alespoň 5 knih ze speciální literatury požadované u dílčí zkoušky Česká politická historie I. Seznam své četby přinese s sebou na bakalářskou zkoušku.

2. Politické teorie

A) Obecný základ

  1. Pojem svobody v různých podáních: Berlinovo rozlišení negativní a pozitivní svobody; republikánské pojetí svobody; Cohenův neomarxistický rozbor vztahu smluvní a strukturní svobody.
  2. Spor o egalitářský liberalismus (Rawlsovy principy spravedlnosti: jejich formulace a zdůvodnění, Nozickova kritika)
  3. Schumpeterovský demokratický elitismus a jeho kritika (participační demokracie)
  4. Politický liberalismus: morální arbitrárnost talentů, proceduralismus a neutralita státu, přednost práva před dobrem, překrývající konsensus, veřejný rozum.
  5. Feminismus v politické teorii
  6. Typologie komunismu dle Kitschelta, Mansfeldové, et al.
  7. Přechod k demokracii v Československu ve středo/ východoevropské srovnávací perspektivě dle Linze a Stepana
  8. Teorie tzv. hybridních režimů
  9. Formování a konsolidace stranického systému Č(SF)R
  10. Volební systémy v ČR pro volby druhého řádu (Senát, krajská zastupitelstva, obecní zastupitelstva, EP), procedura volby prezidenta republiky
  11. Volební systém pro volby do PSP ČR, volební reforma 2002
  12. Klasický a historický realismus
  13. Neorealismus
  14. Liberalismus v TMV
  15. Neomarxismus a teorie světosystému
  16. Konstruktivismus v TMV

Literatura

  • Shapiro, I.: Morální základy politiky
  • Swift, J.: Politická filozofie.
  • Rawls, J.: Oblast politična a překrývající konsensus, in Reflexe 24.
  • Rawls, J.: Political Liberalism, str. 3 – 46.
  • Rawls, J.: Spravedlnost jakožto fairness: politická nikoli metafyzická, in Reflexe 14.
  • Pateman, C.: Participation and Democratic Theory, kap.  I - II
  • Schumpeter, J. A. Kapitalismus, Socialismus a demokracie, (sekce o demokracii)
  • Berlin, I. Dva pojmy svobody, in: Současná politická filosofie, János Kis (ed.), Oikoymenh, Praha 1997.
  • Cohen, G. A.:Svoboda a peníze (in: G. A. Cohen: Iluze liberální spravedlnosti, Filosofia, Praha 2006).
  • Dvořáková, V.; Kunc, J.: O přechodech k demokracii. Praha: SLON, 1994
  • Hanley, Seán. From Neo-Liberalism to National Interests: Ideology, Strategy, and Party
  • Development in the Euroscepticism of the Czech Right. East European Politics and Society
  • 18, n. 3 (2004), 513-548 (dostupné elektronicky)
  • Chytilek, R.; Šedo, J.; Lebeda, T.; Čaloud, D. Volební systémy. Praha: Portál, 2009.
  • Kitschelt, H.; Mansfeldova, Z.; Markowski, R.; Tóka, G.: Post-Communist Party Systems.
  • Competition, Representation, and Inter-Party Cooperation. Cambridge: University Press, 1999
  • Kunc, J.: Stranické systémy v re/konstrukci: Belgie, Itálie, Španělsko, Československo, Česká
  • republika. Praha: SLON, 2000
  • LEBEDA, Tomáš. (2009). Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva. Acta Politologica, Vol. 1, No. 3, s. 332-343.
  • Linz, J.; Stepan, A. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe. Baltimore and London: John Hopkins
  • University Press, 1996
  • Levitsky, S. – Way, L. Competitive Authoritarianism. The Origins and Dynamics of Hybrid Regimes in the Post-Cold War Era. (http://iis-db.stanford.edu/evnts/4396/Levitsky-Way-Stanford.pdf)
  • Morlino, L. Are there hybrid regimes? Or are they just an optical illusion? European Political Science Review (2009), 1:2, 273–296
  • O´Donnell, G.: Delegative Democracy (https://netfiles.uiuc.edu/fesnic/fspub/Delegative_D.pdf)
  • Žák, Václav. “The Velvet Divorce – Institutional Foundations,” in Musil, J. (ed.) The End of Czechoslovakia. Budapest: Central European University Press, 1995
  • Barša Pavel, Císař, Ondřej: Anarchie a řád ve světové politice. Praha: Portál 2008.
  • Guzzini Stefano: Realismus v mezinárodních vztazích a mezinárodní politické ekonomii, Brno: Barrister a Principal, 2004.
  • Wallerstein Immanuel: The World-Systems Analysis: An Introduction. Durham, Duke University Press 2004.
  • Keohane Robert: After Hegemony. Cooperation and discord in the world political economy. Princeton: Princeton University Press 1984 (výběr).
  • Wendt Alexander: Social Theory of International Politics, Cambridge: Cambridge University. Press, 1999 (výběr).
  • Elshtain, J.: Veřejný muž, soukromá žena, kap. 5.
  • Nozick, R.: Distribuční spravedlnost, in: Současná politická filosofie, János Kis (ed.), Oikoymenh, Praha 1997.
  • Okin, S.: Justice, Gender and the Family, str. 3 – 25.
  • Pateman, C.: Fraternal Social Contract (in Pettit, Goodin: Contemporary Political Philosophy: An Anthology).
  • Pettit, P.: Before Negative and Positive Liberty (in: P. Pettit: Republicanism. A Theory of Freedom and Government, s. 17-41.

B) Specializace

Politická filozofie

Weberovo pojetí státu, legitimimního panství a ideálního typu

  1. Marxismus (filozofie dějin, vykořisťování, pojem ideologie)
  2. Weberovo pojetí ideálního typu, státu, legitimního panství a etik odpovědnosti a smýšlení
  3. Tržní řád a sociální spravedlnost podle F. A. Hayeka
  4. Komunitarismus: jeho charakteristika a kritika liberalismu
  5. Multikulturalismus a politika uznání
  6. Politická teorie republikanismu
  7. Demokracie a reprezentace (Formy reprezentace podle Hanny Pitkin, reprezentace a demokracie, skupinová reprezentace)
  8. Politická teorie populismu (Pojem populismu a obtíže jeho definování, varianty populismu (Canovan), populismus a demokracie)
  9. Ideologie a politická teorie (Pojem ideologie v různých diskurzech a proměny vztahu ideologie a politické teorie)
  10. Postmoderní politické teorie (Foucaultovo pojetí diskursu, moci a subjektu)

Literatura: 

  • Canovan, M. Two Strategies for the Study of Populism, in Political Studies, 4/1982, str. 544 - 552.
  • Foucault, M. Řád diskursu, in Diskurs, autor, genealogie, str.
  • Freeden, M.: Ideologies (A very Short Introduction), Oxford UP 2003, str. - 1 - 66.
  • Gutman, A.: Úvod, (in: C. Taylor: Multikulturalismus, Filosofia, Praha 2001).
  • Hayek, F. A.: Právo, zákonodárství a svoboda, kap. 1, 2, 8, 9, 10.
  • Manin, B. The principles of representative government, kap. 4. a 6.
  • Marx, Engels: Manifest komunistické strany.
  • Mouffe, Ch.: The End of Politics and the Challenge of Right-wing populism, in Panizza (ed.) Populism and the Mirror of Democracy, str. 50 - 72.
  • Fromm, Erich: Obraz člověka u Marxe, Brno 2004.
  • Pitkin, H. Representation, in Ball (ed.) Political Innovation and Conceptual Change, Cambridge UP 1989.
  • Sandel, M.: Procedurální republika a nezakotvené jáství, Filosofický časopis č. 2/1995.
  • Swift, J.: Politická filozofie.
  • Taylor, C.: Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunitaristy, in: Současná politická filosofie, János Kis (ed.), Oikoymenh, Praha 1997.
  • Taylor, C.: Politika uznání, (in: C. Taylor: Multikulturalismus, Filosofia, Praha 2001).
  • Weber, M. Smysl hodnotové neutrality, Věda jako povolání, Politika jako povolání, Základní sociologické pojmy, in Weber, Metodologie, Sociologie, Politika, OIKOYMENH 1998.
  • Young, I. M., Polity and Group Difference, in Ethics 99, 1989, str. 250 - 274.
  • Znoj. M.: Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem, in. Znoj, Bíba (eds.) Machiavelli mezi republikanismem a demokracií, Filosofia 2011.

 Komparativní politologie

  1. Vývoj komparativní politologie: od struktrurálního funkcionalismu po návrat ke státu a institucím.
  2. Strukturální funkcionalismus v komparativní politologii: Almondovo pojetí politického systému.
  3. Sociální, ekonomické a historické podmínky a předpoklady demokracie: pojetí S.M.Lipseta; historický přístup B.Moora.
  4. Typologie nedemokratických režimů: totalitární vs.autoritářské režimy; typologie Juana J.Linze.
  5. Přechody k demokracii: teorie a modely; debata o jejich apikaci (aplikovatelnosti) na postkomunistické země.
  6. Lijphartovy modely demokracie: konsociační demokracie; konsenzuální vs.majoritní demokracie; kritiky modelu.
  7. Prezidentské vs. Parlamentní režimy: základní rysy obou režimů; Linzova kritika prezidencialismu
  8. Vliv volebních systémů na podobu stranického uspořádání a kvalitu demokracie: Duvergerovy zákony; zmrazená cleavages Lipseta a Rokkana.
  9. Většinové volební systémy: výhody a nevýhody; jednokolové a dvoukolové systémy; systém alternativního hlasu.
  10. Poměrné volební systémy: modality poměrného zastoupení a jejich důsledky; smíšené volební systémy.

Literatura

  • Peter Mair: Comparative politics: An Overview. In: Goodin, R. - Klingemann, H.D.(eds.): A New Handbook of Political Science. New York, 1996, s.309-337.
  • Gabriel A.Almond – G.Bingham Powell: Comparative Politics Today. A World View. Boston, Toronto, 1984. Kap.1, 2.
  • Gabriel A.Almond: Comparative Political System. In: The Journal of Politics. Vo.18, No.3, 1956.
  • Gabriel A.Almond: The Return to the State. In: The Amercian Political Science Review. Vo.82, No.3, 1988.
  • Barrington Moore: Social Origins of Dictatorship and Democracy. New York, 1977. Kap. 7.
  • Seymour Martin Lipset: Political Man, New York, 1960. Kap. 2, 3.
  • Juan J.Linz: Totalitarian and Authoritarian Regimes. Boulder, London, 2000. Kap.: 1, 2, 4.
  • Klaus Müller: East European Studies, Neo-Totalitarianism and Social Science Theory. TIPEC Working Paper 03/7 (http://www.trentu.ca/org/tipec/3muller7.pdf)
  • Jiří Kunc- Vladimíra Dvořáková: O přechodech k demokracii. Praha, 1994.
  • Myron Weiner.: Empirical Democratic Theory. In: Weiner, M. – Ozbudun, E.: Competitive Elections in Developing Countries. American Enterprise Institute, Duke University Press, 1987, s. 3 – 34.
  • Karl, L.T.-Schmitter, P.C.: The Conceptual Travels of Transitologists and Consolidologists: How Far to the East Should They Attempt to Go?In: Slavic Review, Vol.53, No.1, Spring, 1994.
  • Bunce, V.: Should Transitologists Be Grounded? In: Slavic Review, Vol.54, No.1, Spring, 1995
  • Schmitter, P.C.- Karl, L.T: From an Iron Curtain to a Paper Curtain: Grounding Transitologists or Students of Postcommunism? In: Slavic Review, Vol. 54, No.4, Winter, 1995.
  • Arend Lijphart: Patterns of Democracy. New Haven adn London, 1999. Kap.1, 2,
  • Arend Lijphart: Consociotional Democracy. In: World Politics, Vol.21, No.2, January 1969.
  • Miroslav Novák: Jakou demokracii pro nové demokracie? Brno, 2002.
  • Juan J.Linz: The Perils of Presidentialism. Lijphart, A.(ed.): Parliamentary versus Presidential Government. Oxford, 1992, s.118-127.
  • Arend Lijphart: Introduction. In: Lijphart, A.(ed.): Parliamentary versus Presidential Government. Oxford, 1992, s.1-31.
  • Jerzy J.Wiatr: Parliamentarism vs. Presidentialism: Old Debate, New Experiences of Postcommunist Sates. In: Dvořáková, V.ed.: Success or Failure. Ten Years Later. Praha, 1999.
  • Maurice Duverger:Duverger´s Law: Forty Years Later. In: Grofman, B.- Lijphart, A.(eds.): Electoral Laws and their Political Consequences. New York, 1986, s.69-84.
  • Petr Fiala: Vliv volebního mechanismu na politický systém. In: Klíma, M.(ed.): Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Praha, 1999, s.7-22.
  • Michal Klíma: Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha, 2003. Kap.4.
  • Oskar Krejčí: Nová kniha o volbách. Praha, 2006. Kap.2, 3, 4.
  • Donald L.Horowitz: Electoral System: A Primer for Decision Makers. In: Journal of Democracy. Vol.14, No.4, October 2003.

Teorie mezinárodních vztahů

  1. Mezinárodní režimy a organizace optikou liberálních teorií
  2. Mezinárodní režimy a organizace optikou realistické a marxistické kritiky
  3. Klasifikace mezinárodních organizací, role a funkce mezinárodních organizací
  4. Mezinárodní nevládní organizace a transnacionální politické sítě
  5. Vestfálský systém a rovnováha moci
  6. Studená válka a problém polarity mezinárodních vztahů: multipolarita vs. bipolarita
  7. Soupeření velmocí, hegemoniální pokusy a systémové konflikty 1600 až 2000
  8. Stát jako aktér mezinárodních vztahů
  9. Nestátní aktéři v mezinárodních vztazích
  10. Tři kultury anarchie a Wendtova konstruktivistická argumentace pro světový stát

Literatura

  • Kissinger Henry: Umění diplomacie. Od Richelieua k pádu Berlínské zdi. Praha : Prostor, 1999
  • Kennedy Paul: Vzestup a pád velmocí, Ekonomické změny a vojenské konflikty v letech 1500-2000, Praha: NLN 1996.
  • Hasenclever Andreas, Mayer Peter, Rittberger Volker: Teorie mezinárodních režimů. Brno, Centrum strategických studií 2005.
  • Waisová Šárka: Mezinárodní organizace a režimy ve středovýchodní Evropě, 2. vydání, Praha 2008.
  • Císař Ondřej: Transnacionální politické sítě. Jak mezinárodní instituce ovlivňují činnost nevládních organizací, Brno, Mezinárodní politologický ústav 2004
  • Wendt Alexander: Why a World State Is Inevitable. In: European Journal of International Relations 4/2003, s. 491-542.
  • Kaldor Mary: New and Old Wars: Organised Violence in a Global Era. Cambridge: Polity Press. 2006.
  • Newman, Edward: Failed States and International Order: Constructing a Post-Westphalian World, Contemporary Security Policy, Vol.30, No.3 (December 2009), pp.421–443
  • Wallerstein Immanuel: The World-Systems Analysis: An Introduction. Durham, Duke University Press 2004.
  • Mearsheimer John: The False Promise of International Institutions, in: International Security, 3/1994, s. 5-49.

3. Česká a mezinárodní politika

Student dostane jednu otázku ze starší historie a jednu z novější historie. Ze starší historie si student vybere okruh, k němuž bude mít nastudovánu kromě uvedené základní literatury ještě alespoň pět odborných knih, jejichž seznam si přinese s sebou na bakalářskou zkoušku.

A) Starší historie

  1. Osobnosti politického myšlení v Čechách a jejich podíl na vývoji národa a státu (B. Bolzano, F. Palacký, K. Havlíček, J. V. Frič, F. L. Rieger, F. Schuselka, E. Plener, T. G. Masaryk, K. Kramář, E. Beneš, B. Šmeral, A. Švehla ad.)
  2. Ústavní a politický vývoj v českých zemích od sklonku 18 století do konce druhé světové války.
  3. Nacionalismus, multinárodní stát a národnostní otázka v českých zemích v Rakousko- Uhersku a v ČSR. Česko-německé, česko-polské a česko-slovenské vztahy jako vnitřně i zahraničně politický problém.

Základní literatura

  • Otto Urban: Česká společnost 1848 – 1918
  • Karel Malý: Dějiny českého a československého práva do roku 1945
  • Jan Křen: Dvě století střední Evropy

B) Novější historie

  1. Politické strany za První republiky a kritické momenty tehdejší české politiky
  2. Druhá republika (politický systém a jeho srovnání s První republikou) a protektorát
  3. Vývoj demokracie za Třetí republiky 1945-1948
  4. Československo jako součást Sovětského bloku (50. léta, 60. léta, 70. a 80. léta - charakteristika a kritické momenty)
  5. Pražské jaro jako pokus o reformu socialismu
  6. Normalizační režim 1969-1989
  7. Opoziční snahy za normalizace a Charta 77
  8. Proměny společného státu Čechů a Slováků od druhé světové války
  9. Listopad 1989 v mezinárodních a domácích souvislostech
  10. Od Občanského hnutí k parlamentní demokracii

Literatura

  • Jan Křen: Dvě století střední Evropy
  • Jiří Vykoukal a kol.: Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989
  • Zdeněk Kárník: České země v éře První republiky, I-II
  • Antonín Klimek: Velké dějiny zemí Koruny české 1918-1938, sv. XIII-XIV
  • Jan Gebhart a Jan Kuklík: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. XV
  • Karel Kaplan: Nekrvavá revoluce
  • Vilém Prečan (ed.): Charta 77
  • Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize

 


© Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Adresa: Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1, Tel.: +420 221 619 111  |  Mapa webu  |  XML Sitemap  |  RSS kanál

Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017