Náležitosti písemných prací

  1. Obecné pokyny pro vypracování závěrečných prací
  2. Informace o bakalářských a diplomních seminářích
  3. Formální struktura bakalářské/diplomové práce
  4. Obsahové náležitosti bakalářské/diplomové práce
  5. Formální úprava bakalářské/diplomové práce
  6. Požadavky na podobu disertační práce
  7. Obecný způsob odkazování a citací
  8. Univerzitní digitální repozitář

1. Obecné pokyny pro vypracování závěrečných prací

  • Bakalářskou/diplomovou práci předkládá student současně se závaznou přihláškou ke státní závěrečné zkoušce.
  • Rozsah práce je udáván v normovaných stranách. Jedna normostrana obsahuje 1800 znaků včetně mezer, nepočítaje řádek pro číslo stránky. Bakalářská práce musí mít minimální rozsah 40 normostran, práce diplomová 60 normostran. (Diplomová práce má tedy rozsah nejméně 108 000 znaků, bakalářská práce minimálně 72 000 znaků.) V obou případech se tím míní rozsah vlastního odborného textu, tj. textu bez úvodních formálních náležitostí (titulní strana, poděkování, prohlášení, anotace a klíčová slova, obsah a seznam zkratek).
  • Bakalářské/diplomové práce se odevzdávají ve dvou svázaných tištěných exemplářích v pevných deskách a v elektronické verzi do informačního systému.
  • Práce jsou psány v českém jazyce. Práce v jiném jazyce je dovolena pouze se souhlasem vedoucího Ústavu politologie.
  • Vedoucí Ústavu politologie na základě návrhu vedoucího práce odpovídá za zajištění jejího oponenta a dále zajistí zpřístupnění bakalářské/diplomové práce včetně posudků (posudek vedoucího předložené práce a posudek oponenta) minimálně čtyři pracovní dny před termínem obhajoby.

2. Informace o bakalářských a diplomních seminářích

  • Studenti ÚPOL mají povinnost navštěvovat semináře, jež vypisují vyučující-vedoucí prací. Studenti, kteří práci ještě zadanou nemají, by měli v konzultačních hodinách v průběhu letního semestru (či raději dříve) kontaktovat konkrétního pedagoga - na základě jím nabízených témat – a zadání s ním dohodnout.
  • ÚPOL nedoporučuje odkládat tuto konzultaci na poslední dny před termínem odevzdání těchto zadání, a to především v zájmu studentů samotných.
  • Studenti, kteří již mají práci zadanou, se musí seminářů účastnit povinně, dle dispozic a požadavků jednotlivých vedoucích.
  • Studenti mohou kontaktovat i ty pedagogy, kteří na níže uvedeném seznamu nejsou a konzultovat s nimi své představy, vždy však dle témat, jimž se daní pracovníci věnují.

Informace o stávajících bakalářských a diplomních seminářích zde.

3. Formální struktura bakalářské/diplomové práce

Bakalářská/diplomová práce musí bezpodmínečně obsahovat následující prvky:

  • Prohlášení o tom, že student vypracoval práci samostatně a výhradně s použitím uvedené literatury. Za prohlášením nesmí chybět vlastnoruční podpis.
  • Anotace/abstrakt a klíčová slova v českém a anglickém jazyce.
  • Obsah. Je strukturován v souladu s členěním vlastního textu. Doporučeny jsou maximálně 3 úrovně dělení kapitol. Za obsahem následuje případný seznam zkratek.
  • Odkazy na zdroje. Konkrétní forma citování záleží na vůli studenta, musí však být v souladu s citační normou ISO 690 a ISO 690-2. Doporučeno je tzv. harvardské citování (v závorce přímo v textu zkrácená informace + úplná bibliografická informace v závěrečném seznamu literatury).
  • Seznam použitých zdrojů. Musí obsahovat úplnou bibliografickou informaci ke každému z použitých zdrojů a musí být zpracován v souladu s citační normou ISO 690 a ISO 690-2.

4. Obsahové náležitosti bakalářské/diplomové práce

Bakalářské a diplomové práce mají prokázat studentovu schopnost formulace problému a jeho kritické analýzy, dále mají prokázat studentovu schopnost samostatně se orientovat v odborné literatuře (především cizojazyčné) a zpracovávat ji. Z těchto důvodů představují jak bakalářská tak diplomová práce klíčový výstup celého studia.
Každá práce musí obsahovat výzkumnou otázku (nebo sadu výzkumných otázek), jejíž zodpovězení je hlavní náplní bakalářské či diplomní práce. Zodpovězení výzkumné otázky vyžaduje formulování pracovních hypotéz v jakékoli podobě (buď v podobě empiricky testovatelné hypotézy, nebo v podobě základního argumentu či interpretace). Součástí práce by mělo být také shrnutí dosavadního stavu bádání v dané oblasti. Toto shrnutí může mít tam, kde to bude vhodné a vzhledem k tématu možné, formu rozboru literatury k danému tématu a zasazení vlastní práce do tohoto kontextu. Součástí tohoto shrnutí, a samozřejmě i hodnocení práce, je už i samotná volba zdrojů, se kterými bude student pracovat. Očekává se, že student bude volit klíčovou relevantní literaturu k danému tématu. Součástí práce je i obecná metodologická rozvaha a vysvětlení konkrétních výzkumných metod. Cílem této rozvahy má být především zdůvodnění volby užitých metodologických postupů. Nedílnou součástí práce je i závěr, který by měl obsahovat explicitní shrnutí závěrů, k nimž student ve své práci došel, zvláště pak odpovědi na výzkumnou otázku nebo otázky.

5. Formální úprava bakalářské/diplomové práce

Titulní vazebný list obsahuje

  • plný název fakulty,
  • dále uprostřed umístěné označení Bakalářská/Diplomová práce,
  • v pravém dolním rohu jméno a příjmení autora (příp. titul),
  • v levém dolním rohu rok odevzdání práce.

Příklad titulního vazebního listu zde.
 

Titulní list uvnitř textu obsahuje

  • plný název fakulty,
  • název katedry/ústavu,
  • označení Bakalářská/Diplomová práce,
  • uprostřed jméno autora,
  • název práce v českém a anglickém jazyce,
  • v pravém dolním rohu jméno a příjmení autora (příp. titul),
  • v levém dolním rohu rok odevzdání práce.

Příklad titulního listu uvnitř textu zde.

Grafická úprava práce

  • Práce je tištěna na bílý papír formátu A4 vždy po jedné straně papíru patkovým typem písma (např. Times New Roman). Pro data v tabulkách a grafech je možné použít i jiný druh písma, včetně bezpatkových (např. Arial).
  • Velikost písma je 12 pt pro základní text, 10 pt pro poznámkový aparát, řádkování 1,5.
  • Zarovnání textu buď do bloku (na oba okraje) nebo doleva.
  • Stránky se číslují dole uprostřed. Titulní strana, poděkování, prohlášení, anotace, obsah a seznam zkratek se nečíslují, ale započítávají se do pořadí stránek. (Úvod tedy např. začíná stránkou 7)
  • Kapitoly se začínají psát na novém listu papíru, názvy kapitol se uvádějí na samostatných řádcích velikostí písma 16 a tučně, nepíše se za nimi tečka. Podkapitoly se píší velikostí písma 14 a tučně.
  • Pro číslování kapitol se používá víceúrovňové členění:

      1. Název kapitoly

      1.1 podkapitola

      1.1.1 oddíl

  • Nový odstavec se odděluje odsazením prvního řádku. Použijí-li se v textu zkratky, musí být vysvětleny vždy u prvního výskytu zkratky (v závorce, případně v poznámce pod čarou, jde-li o složitější vysvětlení pojmu či zkratky). Současně je připojen za obsahem seznam zkratek.
  • Popisky tabulek, obrázků a schémat včetně jejich číslování se uvádějí pod nimi stejnou velikostí písma, jako je text práce, a pod grafickým znázorněním se uvádí pramen kurzívou a velikostí písma menší než základní text.
  • Elektronickou verzi práce odevzdá student ve dvou povinných typech souborů: formátu PDF a formátu Dokument Word (DOC). Oba soubory budou pojmenovány příjmením autora (bez diakritiky). CD-ROM i obal musí být čitelně popsány. Student na nosič i na obal uvede typ a název práce, jméno, fakultu, katedru a rok odevzdání.

Důležité odkazy

  • Opatření děkana č. 7/2012 k zadávání bakalářských a diplomových prací zde.
  • Opatření děkana č. 2/2010 o etice vědecké práce zde.
  • Fakultní pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdávání bakalářské/diplomové práce zde.
  • Citační manuál zpracovaný Evou Bratkovou zde.

6. Požadavky na podobu disertační práce

  1. Zadávání, zpracování a odevzdávání disertační práce se řídi administrativními předpisy UK FF (zde).
  2. Autor svou disertační prací prokazuje jednak znalost dosavadního poznání daného tématu a orientaci v primární a sekundární literatuře, jednak schopnost samostatného vědeckého bádání.
  3. Pro badatelskou práci, pro práci s literaturou a způsoby citací platí zavedené normy vědecké práce.
  4. Práce obsahuje formulace výzkumných otázek, specifikaci metodologických východisek a výklad uplatněných teorií.
  5. Disertační práce obsahuje soupis veškeré použité literatury. Bibliografický zápis musí být úplný a způsob odkazování musí být v rámci dané práce jednotný.
  6. Disertační práce (včetně tezí) nesmí obsahovat neopravené chyby (písařské, pravopisné, gramatické).
  7. Standardní rozsah disertační práce je minimálně 120 normostran (bez příloh) a neměla by přesáhnout 250 normostran.

Další náležitosti disertační práce a její obhaloby

  • Autoreferát: V rozsahu 10-15 normostran (mimo soupis literatury).
  • Posudky: v rozsahu nejméně 3 – 5 normostran
  • V posudku musí být výslovně uvedeno jednak upozornění na případné porušení výše uvedených pravidel, jednak specifikace vlastního badatelského vkladu autor.
  • V posudku školitele by měla být zvážena možnost publikování práce a v této souvislosti též doporučení k úpravě textu.
  • Při obhajobě je bezpodmínečně nutná účast školitele a alespoň jednoho z oponentů.

7. Obecný způsob odkazování a citací

 Akademický žánr vyžaduje důsledně uvádět zdroje a odkazovat na ně nejen v případě přímých citací, ale rovněž v případě parafráze, diskuse či převzetí údaje. Jde-li o přímou citaci nebo převzetí údaje z konkrétního místa zdroje, měla by práce obsahovat specifikaci (konkrétní strany textu, konkrétní archivní materiál apod.). Podobně v případě, že nejde o přímou citaci, nýbrž parafrázi a je přitom možné místo specifikovat (např. parafráze jedné kapitoly).

Přímá citace (převzetí části cizího textu) je označena uvozovkami (někdy se citace v celé práci označují kurzivou). Přímá citace musí být co nejpřesnější, včetně zachování původní gramatiky, nebo původních důrazů (např. podtržení apod.). Jakékoli úpravy, které provádí autor práce, je třeba zřetelně vyznačit. Zdůraznění se doprovází poznámkou v závorce (zvýraznil(a) a iniciály autora práce). Vynechání části věty značíme třemi tečkami, vynechání celé věty nebo větší části textu třemi tečkami v kulaté závorce (…). Vlastní vsuvky či eventuální nutné opravy v citaci (např. vkládání podmětu, dovysvětlení nutné pro pochopení citace, rozvedení zkratky apod.) signalizujeme užitím hranatých závorek [text sdělení]. Pokud je v použité citaci umístěna jiná citace, měníme u ní klasické uvozovky „“ na zjednodušené ‚‘. Pokud používáme pro citace kurzivu, tuto kurzivu neužíváme pro autorská doplnění.

Součástí každé seminární nebo závěrečné práce odevzdané na Ústavu politologie FF UK musí být seznam veškerých použitých zdrojů, umístěný na konci práce (v případech, kdy je to vhodné, by měl být rozčleněn tak, aby odlišoval různé typy použitých zdrojů – odbornou literaturu od publicistických zdrojů, archivní prameny či analyzovaná data od sekundárních zdrojů apod.). Seznam zdrojů musí obsahovat veškeré zdroje, s nimiž student při přípravě svého textu pracoval (především veškerou literaturu) a zároveň by neměl obsahovat texty, na něž není v samotné práci odkazováno.

Jakkoli je vždy vhodnější pracovat s původním zdrojem, uvádět citace podle dalších zdrojů může být v některých případech legitimní (např. je-li publikace nedostupná, nebo je-li daný zdroj jako celek spíše okrajový z hlediska samotné práce). V případě, že student citujete citaci z dalšího díla (tzv. „z druhé ruky), je třeba na tuto skutečnost upozornit: do odkazu zařadit původní odkaz a za ním odkaz, z nějž je reálně citováno. Mezi tyto dva odkazy se vkládá slovní spojení: cit. podle. Pokud tak autor neučiní, dopouští se podvodu.


Citační styl

Jaké konkrétní způsoby citací studenti zvolí, spočívá na dohodě mezi nimi a vyučujícím, který danou práci vede. ÚPOL pro zjednodušení připravil citační návod pro dva nejpoužívanější způsoby odkazování, studenti ale mohou po konzultaci s vyučujícím odkazovat podle pravidel platných v jednotlivých odborných časopisech v oblasti politologie a příbuzných oborů, jmenovitě Politologická revue (zde) , Politologický časopis (zde), Mezinárodní vztahy (zde) Sociologický časopis (zde), Soudobé dějiny (zde), Filosofický časopis nebo Politická ekonomie (zde), či případně podle normy ISO 690 a ISO 690-2 (návod dostupný zde).

Ať už student zvolí kterýkoli způsob citování, musí v celé práci používat pouze jeden. V politologii (ale také např. v sociologii) se častěji používají průběžné citace v závorkách, naopak odkazy v poznámkách pod čarou jsou běžnější u příbuzných disciplín, jako je historie a filozofie a potažmo u té části politologie, která s nimi interdisciplinárně spolupracuje. Odkazy průběžně v závorkách nejsou příliš vhodné např. u těch politicko-filozofických textů, jejichž podstatné části jsou zaměřeny na interpretaci různých děl téhož autora, odkazování v poznámkách pod čarou je vhodné upřednostnit také tehdy, je-li práce založena na studiu archivních materiálů.


Doporučený citační styl

ÚPOL doporučuje použít jeden ze dvou modelů:


1) Odkazování v poznámkách pod čarou

Za citaci či místo, kde chceme odkázat, vložíme poznámku pod čarou. Odkaz v této poznámce má formát:

Příjmení autora, jméno autora: Název díla. Rok vydání, s. číslo stran(y).

Tedy např.: Sartori, Giovanni: Parties and Party Systems. 1976, s. 150.

Při následném výskytu stejného díla uvádíme už jen: Příjmení autora, jméno autora. Op. cit. nebo c. d.. V případě výskytu více děl od téhož autora uvádíme vždy s rokem vydání.

Odkaz v závěrečném seznamu literatury má formát:

     a) u knih
Příjmení autora, jméno autora: Název knihy. Podtitul. Místo vydání: nakladatel, rok vydání (u překladu jméno překladatele).

Tedy např.:
Sartori, Giovanni: Parties and Party Systems. A Framework for Analysis. Cambridge: Cambridge University Press, 1976.

     b) u disertačních, diplomových či bakalářských prací
Příjmení autora, jméno autora: Název práce. Typ práce. Místo: jméno fakulty a univerzity, rok obhajoby.

Tedy např.:
Brodilová, Zuzana: DIY karnevaly a politika. Bakalářská práce. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2010.

     c) u kapitol v knihách či příspěvků ve sbornících
Příjmení autora, jméno autora: Název textu. In Příjmení editora, jméno editora (ed.): Název knihy. Místo vydání: nakladatel, rok vydání (u překladu jméno překladatele), s. a čísla stran.

Tedy např.:
Dvořáková, Vladimíra, Kunc, Jiří: The Czech Party System and its Dynamics. In Matynia, Elzbieta (ed.): Grappling with Democracy. Deliberation on Post-communist Societies 1990-1995. Praha: SLON 1996, s. 159-166.

     d) u článků v časopisech
Příjmení autora, jméno autora: Název textu, Název časopisu, ročník/Vol. číslo ročníku římskou číslicí (v závorce rok), číslo/No. číslo, s. čísla stran.

Tedy např.:
Kornprobst, Markus: Comparing Apples and Oranges: Leading and Misleading Uses of Historical Analogies, Millenium. Journal of International Studies, Vol. 36 (2007), No. 1, s. 29-49.

     e) u článků v denním tisku
Příjmení autora, jméno autora: Název textu. Název tiskoviny, datum, s. číslo strany.

Tedy např.:
Mach, Jiří: Kdyby spadlo letadlo do Lisabonu, ČR by přišla o prezidenta, premiéra i velení. Právo, 20 – 21. listopadu 2010, s. 1 a 3.

     f) u internetových odkazů
Příjmení autora, jméno autora: Název textu. Název stránek [on-line]. Datum publikace, je-li uvedeno. Dostupné z URL adresa, [cit. den citování].

Tedy např.:
Wallerstein, Immanuel: Contradictions in the Latin American Left. Fernand Braudel Center [on-line]. 15. srpna 2010. Dostupné z http://fbc.binghamton.edu/287en.htm [cit. 20. listopadu 2010].

     g) u archiválií
Název nebo popis dokumentu, jméno archivu a jeho umístění, název a značka fondu (sbírky), signatura.

Tedy např.:
Zápis ze sjezdu FČA 2. II. 1919, Národní archiv Praha, fond Federace českých anarchistů, 1020.

V případě citace archiválií umístíme do poznámky pod čarou nejprve celý odkaz, při prvním vypsání jej zkrátíme a následně uvádíme zkrácenou verzi. Např.:
1. výskyt: Zápis ze sjezdu FČA 2. II. 1919. Národní archiv (dále NA) Praha, fond Federace českých anarchistů (dále FČA), 1020.
2. výskyt: Zápis ze sjezdu FČA 2. II. 1919, NA Praha, f. FČA, 1020.


2) Odkazování průběžně v závorkách

Za citaci či místo, kde chceme odkázat, vložíme závorku. Odkaz v této závorce má formát:

Příjmení autora (v případě, že neexistuje, plní jeho roli název díla, případně první tři slova z názvu díla a tři tečky), rok vydání, číslo strany.

Tedy např.: (Foucault 2003, s. 74)

Více děl stejného autora vydaných ve stejném roce odlišujeme malým abecedním písmenem přidaným v seznamu literatury i v odkazu za rok vydání díla (např. Keohane 2002a, Keohane 2002b).

Odkaz v závěrečném seznamu literatury má formát:

     a) u knih
Příjmení autora, jméno autora. (rok vydání) Název díla. Podtitul. Místo vydání: nakladatel. (u překladu jméno překladatele).

Tedy například:
Foucault, Michel. (2003) Dějiny sexuality II. Užívání slastí. Praha: Hermann a synové (přeložili Karel Thein, Natálie Darnadyová a Josef Fulka).

     b) u disertačních, diplomových či bakalářských prací
Příjmení autora, jméno autora. (rok obhajoby) Název práce. Typ práce. Místo: jméno fakulty a univerzity.

Tedy například:
Barghouti, Marwan. (2010) The Legislative and Political Performance of the Palestinian Legislative Council and its Contribution to the Democratic Process in Palestine from 1996 to 2008. Ph.D. Thesis. Cairo: University of Cairo and Arab Academy for Research and Studies.

     c) u kapitol v knihách či příspěvků ve sbornících
Příjmení autora, jméno autora. (rok vydání) Název textu. In Příjmení editora, jméno editora. (ed.) Název knihy: podtitul. Místo vydání: nakladatel (u překladu jméno překladatele), s. čísla stran.

Tedy např.:
Linz, Juan J. (1978) Some Notes Towards Comparative Study of Fascism in Sociological Historical Perspective. In Laquer, Walter (ed.). Fascism. A Reader’s Guide: Analyses, Interpretations, Bibliography. Berkley and Los Angeles: University of California Press, s. 3-21.

     d) u článků v časopisech
Příjmení autora, jméno autora. (rok vydání) Název textu. Název časopisu, ročník/Vol. číslo ročníku římskou číslicí, číslo/no. číslo, s. čísla stran.

Tedy např.:
Druckmann, James N. (2001) On the Limits of Framing Effects: Who Can Frame? The Journal of Politics, Vol. 63, No. 4, s. 1041-1066.

     e) u článků v denním tisku
Příjmení autora, jméno autora. (rok vydání) Název textu. Název tiskoviny, datum, s. číslo strany.

Tedy např.:
Kaiser, Daniel. (2010): Sarrazin: Četl jste mou knihu?, Lidové noviny, 27. listopadu 2010.

     f) u internetových odkazů
Příjmení autora, jméno autora. (rok vydání). Název textu. Název stránek. [on-line] Datum publikace, je-li uvedeno. Dostupné z URL adresa. [cit. den citování].

Tedy např.:
Phillips, Leigh. (2010) Frustrated with EU 'pressure tactics': Africa ready to walk away from trade falos. EUobserver [on-line] 26. listopadu 2010. Dostupné z http://euobserver.com/9/31366 [cit. 28. listopadu 2010].

     g) u archiválií
Název nebo popis dokumentu, název archivu a jeho umístění, název a značka fondu (sbírky), signatura.

Tedy např.:
O. Czernin K. Bardolffovi 6. října 1912, Kriegsarchiv Wien, fond Militärkanzlei Franz Ferdinand, Pö 17/1912.


Závěrečné poznámky

V případě, že chcete krom roku vydání, s nímž pracujete, uvést i rok původního vydání, uvádí se v hranatých závorkách v seznamu literatury a před lomítkem v odkazu (např. Marx – Engels, 1848/1970). Tohoto přístupu se doporučuje užívat tam, kde je pro text relevantní původní kontext vydání.

Při opakování téhož odkazu bezprostředně za sebou můžeme místo druhého odkazu uvést Tamtéž, Ibidem, nebo Ibid.

Článek v odborném časopise získaný přes knihovnickou databázi není internetovým odkazem – odkazujeme k původnímu zdroji článku.

Kurzivu užíváme u názvu samostatně vydané publikace – knihy, časopisu, ale např. i letáku a také u názvu internetové stránky. Nikoli u nadpisu článku v časopisu.


© Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Adresa: Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1, Tel.: +420 221 619 111  |  Mapa webu  |  XML Sitemap  |  RSS kanál

Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017